Doutník je smotek sušeného a zkvaseného tabáku. Anglický název „cigar“ pochází ze španělštiny, respektive z Májského slova siyar, v překladu tabák. Tabák na doutníky se pěstuje v mnoha zemích světa, mimo Kuby např. v Brazílii, Indonésii, Dominikánské republice atp. Z dochovaného obrázku člověka kouřícího doutník z doby Májů usuzujeme, že se doutníky kouřili i před 10. stoletím našeho letopočtu a to na ostrovech Karibského moře a ve střední americe.



Tabák byl na Kubu dovezen z Jižní Ameriky asi 3-2 tisíce let před naším letopočtem. Byl považován za zázračný lék a stal se neoddělitelnou součástí života domorodců. Při prvních zaoceánských plavbách se s tabákem seznámili evropané (Španělé byli svědky rituálního domorodého obřadu, při němž indiánský šaman vdechoval a vydechoval kouř se zapálených usušených listů zvaných kohíba. Tento obřad se jim zalíbil a tak semena a listy tabáku dovezli do Evropy) a kouření se tak rozšířilo postupně po celém světě. Ačkoliv za něj byly tvrdé sankce, získávalo stále více a více příznivců. Zároveň také expandovalo využívání tabáku pro lékařské účely.
Roku 1717 byl na Kubě panovníkem schválen královský monopol na pěstování tabáku. V roce 1817 byl tento monopol zrušen dekretem, který dovoloval obchodovat se zbytkem světa. Ale pouze pokud se jednalo o španělské přístavy.

Zajímavostí je, že k práci na tabákových plantážích nebyli nikdy využíváni otroci.
Kuba má nejlepší půdu pro pěstování tabáku na světě. Nejznámější tabákovou plantáží je Vuelta Abajo. Už od 18. století se zde pěstují ty nejkvalitnější tabákové listy.

Existují dva různé způsoby pěstování tabáku – volně a pod přikrývkou. Pěstování tabáku volně (na slunci) slouží k produkci pravého kubánského tabáku. Pěstování pod přikrývkou probíhá na polích zakrytých bílou látkou, která slouží jako ochrana před sluncem. Takto pěstované listy se používají k vnějšímu balení doutníků. Samotný proces pěstování a sklízení je velmi náročný a vše musí být prováděno s velkou precizností.

Po sklizni se listy suší, fermentují, třídí, znovu fermentují a suší. Následně jsou zabaleny, označeny štítkem se stářím a odeslány do tabákové továrny.
Kubánské doutníky jsou nabízeny v široké škále značek. Každá má svou typickou chuť, ale různé velikosti doutníku mohou ovlivnit různé příchutě. Čím je doutník delší, tím silnější bude jeho chuť. Čím je širší, tím pomaleji bude hořet a vyprodukuje větší aroma a příchutě.

MONTECRISTO

Nejznámější a nejpopulárnější značka havanských doutníků. Její výrobky se datují od roku 1935. Specializuje se pouze na ruční výrobu. Podle standardu této značky jsou posuzovány všichni ostatní výrobci doutníků. Doutníky značky Montecristo představují asi polovinu celkové kubánské produkce.

DIPLOMATICOS

Značka vznikla v roce 1966 a byla určena pro francouzský trh. Jedná se o jednu z mála značek, která se stále drží výhradně ruční výroby doutníků.

LA GLORIA CUBANA

Značka existuje od roku 1885. Stejně jako u Diplomaticos jsou doutníky vyráběny výhradně ručně.

PARTAGAS

Zakladatelem této značky je Don Jaime Partagas. Doutníky Partagas vyráběl již od roku 1927, ale svou značku založil až v roce 1845. Mezi léty 1867 a 1884 získaly tytou doutníky několik zlatých medailí na mezinárodních výstavách. Řada této značky je velmi rozsáhlá a v podstatě každý příznivec doutníků by si v ní měl najít „ten svůj“.

COHIBA

Značka vznikla v roce 1968 a původně byla určena pro protokoly a prezentace kubánské vlády. Od roku 1982 však začala být značně rozšířená.